Epidemii moru připomíná v Teplicích na Zámeckém náměstí už 300 let morový sloup od Matyáše Bernarda Brauna. Jde o největší sochu z dílny tohoto slavného barokního sochaře. Měří víc než 20 metrů, má mohutné jádro, bohatou a členitou výzdobu.


Regionální muzeum v Teplicích sídlí v budově teplického zámku, který po staletí patřil šlechtickému rodu Clary-Aldringenů a byl postaven na zbytcích románského kláštera benediktinek , který v polovině 12. století založila česká královna Judita – druhá manželka českého krále Vladislava II.

Jedná se o park anglického typu s množstvím drobných staveb (pavilony, chrámky, promenády apod.), rafinovaných průhledů a řadou cizokrajných okrasných dřevin. Již od počátku 17. století je Zámecká zahrada vyhledávána lázeňskými hosty k procházkám a odpočinku. I dnes slouží zeleň uprostřed města pro relaxaci lázeňských hostů i dalších obyvatel města.

Součástí rozsáhlého parku z 16. století jsou dva rybníky, velký a malý, či Horní a Dolní, na obou jsou vytvořeny ostrůvky. Z velkého rybníka vede několik kanálů, kdysi určených pro zpestření jízd lodiček zámeckého panstva.

Uprostřed Šanova, mezi budovami lázní, kostela a městských domů vznikl postupnými úpravami park – přirozená zelená oáza lázeňského místa. Poskytuje prostor a prostředí pro relaxaci hostů i teplických obyvatel, doplněno kašnami, fontánami, plastikami i koncertním podiem pro promenádní koncerty.

Lípová, ulice nesoucí název po českém národním stromu – lípě srdčité, je dnes právem považována za jeden z klenotů města Teplice. Od roku 1946 v této ulici sídlí Regionální knihovna Teplice. O budovu dále od knihovny stávala mezi lety 1882 a 1939 synagoga. Lípová ulice (dům 333/25) je dnes také sídlem Židovské obce Teplice.

Jediná botanická zahrada v Ústeckém kraji byla statutárním městem Teplice založena k prvnímu lednu roku 2002. Nevznikla ovšem na zelené louce její plocha byla pro zahradnické účely využívána již přibližně sto let. O skutečném počátku zahrady koncem 19. století toho mnoho nevíme.

Na vrcholku pískovcového ostrohu Písečného vrchu – bývalého lomu naleznete budovu jediné veřejně přístupné observatoře – hvězdárny v Ústeckém kraji. Má za sebou dlouhou historii a již od 60. let 20. století slouží veřejnosti při pozorování noční oblohy i Slunce.

Doubravka je zřícenina na stejnojmenném vrchu na východním okraji města Teplice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Hrad začal se svolením krále Vladislava Jagellonského budovat po roce 1478 vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Illburk z Vřesovic a v roce 1483 stavbu ukončil.

Divadlo z roku 1924 nabízí několik sálů, kavárnu s letní terasou a rozsáhlý restaurační provoz. V té době bylo divadlo po pražských divadlech v celé ČSR největší. Architektonické plány budovy v novorenesančním stylu zpracovali pražští architekti Zítek (autor Národního divadla) a Turba.

Lázeňskou uličkou se v Teplicích nazývá pěší zóna, která protíná Lázeňský dům Beethoven a spojuje centrum města s historickým Zámeckým náměstím. Svou historií a architekturou patří mezi nejvýznamnější místa ve městě. Najdeme zde dům Pravřídlo, který má nejdelší lázeňskou tradici ve střední Evropě a pod kterým vyvěrají slavné teplické Prameny.

Lázeňský dům Beethoven leží v klidné části Teplic, obklopen rozsáhlými parky. Je součástí historického jádra lázeňského města. Lázeňský dům Beethoven vznikl architektonickým propojením několika původních lázeňských domů.